Firma ISCAREX s.r.o.ISCAREX pohárTermínovka 2024KraličákCestování s Honzou
Hlavní strana
Podporují nás
ISCAREX, s.r.o.ISCARPardubický krajČeský běhBackground

Jedeme na Pálavu dát si do těla

Stalo se již tradicí, že Iscarex team začátkem dubna využívá pohostinnosti penzionu Eva v malebné obci pod Pálavskými vrchy v Perné u Mikulova. Poprvé jsme sem jeli na soustředění před pěti lety v polovině března v domnění, že na jižní Moravě bude jaro v plném proudu, zatímco u nás v lesích ještě ležela silná vrstva sněhu. A ejhle, i zde jsme si poběhali v ranních mrazících a zdolávali zasněžené Pálavské kopce. Od té doby jezdíme o měsíc později. Dubnové počasí bývá teplejší a hlavně sluníčko už umí dělat divy a rychle prohřívá vzduch.

Dnes je moderní používat pro soustředění výraz tréninkový kemp. A je to i výstižnější. Nejde o to se jenom soustředit na jednom místě, ale hlavně společně trénovat. Někteří si myslí, že si jedeme na Pálavu užívat vinných sklípků a hospůdek. A když vystřízlivíme, taky se jdeme občas proběhnout. Možná by měli i pravdu, kdybych ty mladé, nezkušené, naivní a pokušení snadno podléhající členy našeho teamu nedržel zkrátka (stejně se jim to jednou s těma vrtulníkama povedlo, holotě).

Pro ty, co nám nevěří, že zde hlavně běháme, uvedu obvyklý program našeho campu. Ráno vždy začínáme rozcvičkou. První den je to pohoda, nic nebolí. Druhý den na rozcvičce se úsměv na tváři objevuje již s určitým úsilím. Další dny při prvních ranních krůčcích zatínáme zuby a obyvatelé Perné si říkají: zase přijeli ti tělesně postižení.

Kromě rozcviček absolvujeme denně dvě tréninkové jednotky. Dopoledne intenzivní zátěž, opakované úseky, výběhy kopců. Odpoledne volný běh v obtížném kopcovitém terénu (kdo zná Pálavu ví, co je to za kopce). Třetí den, kdy únava již začíná narůstat trénujeme jenom dopoledne a odpoledne relaxujeme v nedalekých rakouských lázních LAA. Je potřeba uvolnit svaly v teplé slané vodě a nabrat sílu na ranní ostrý souboj o Pálavského kamzíka - měřený výběh na Děvín. Běžíme intervalově, k dosaženému času se započítává věkový hendikep a děvčata mají také nějakou tu minutu k dobru. Čtvrtý den navečer, dobře, přiznávám, jdeme do vinného sklípku ochutnat, co že se to na té Pálavě vloni urodilo. Ochutnávání a konzumace vína se protáhne vždy do pozdních hodin. Jednou dokonce někdo vymyslel soutěž, jestli se vypije dřív červené, nebo bílé. Ptáte se kdo vyhrál? Já už ani nevím, ale chudáci ti, co strávili pak většinu noci na záchodě. Poslední, pátý den, je rozlučkové obíhání Tabulové hory a Děvína. Často za vydatného bušení permoníků v hlavě a pobolívání namožených svalů. Chlapci naběhají za těchto 5 dní zhruba 120 km, děvčata asi o 50 km méně.

Pálava je nádherný kout naší přírody. Strmé kopce, bělostné skály, vinice, malebné vísky. Ideální terény na běhání i toulání se krajem. Dost jsme si to tu zamilovali. Těšíme se sem ale nejen kvůli přírodě. Hlavně také na to, jak si zase dáme do těla. A to vám slibuju, že dáme.


despotický šéf campu Aleš


Fotogalerie z roku 2008

Článek byl publikován 26.03.2009, 08:40:39