Naši současní i bývalí vrchaři, jak je možná neznáte

Možná se vám to nebude líbit. Třeba se mnou i nebudete souhlasit, ale já si myslím, že je na čase občas připomenout některé bývalé, ale i rovněž současné, osobnosti, velmi tvrdé, ale také královské běžecké disciplíny, jakou jsou běhy do vrchů. Určitě si to zaslouží a osudy, které je přivedly pod úpatí různých kopců, či horských masívů pro vás mohou být nejen inspirující, ale též zajímavé tím, že se dovíte i něco z jejich života a kariéry.

Jsou to všichni vesměs neuvěřitelně skromní borci, muži i ženy, těžko by se mezi nimi našel někdo, kdo by se nemístně předváděl a vyvyšoval nad ostatní. To vrchaři, díky obrovsky tvrdým zkouškám vlastní odolnosti při nesmírně náročných závodech v terénech, v nichž by někdy i běžná populace v naší republice bez průvodce nepřežila, nikdy nebudou. Souboj s převážně neskutečnými přírodními podmínkami, co si budeme nalhávat, úmyslně zdrsněných i, až na tohle, obětavými pořadateli všech těchto akcí, které pak cestou nahoru proklínáme až do horoucích pekel, ani nemůže vychovat z těch nejlepších běžců žádné primadony. To prostě nejde. Tady se každý musí sklonit před přírodou a v tichém souladu s ní se snažit vydolovat ze sebe to nejlepší, co mu ona sama do vínku nadělila a s hlubokou pokorou jí a okolnímu světu pak předvést, jak jsme s jejím darem naložili.





Tu se nikde za nikoho neschováte, nemůžete se vyvézt v háku či nesmyslně taktizovat. Tady na to prostě máte anebo nemáte. Ta hora před vámi, před níž se z bázlivou úctou až skláníte, když stojíte na startovní čáře, vás dokonale prověří a nedá vám šanci myslet si na něco jiného, než na to, že snad konečně prodáte, co máte v sobě a určitě pořádně natrénováno. Zde neplatí žádné výmluvy, ani já bych kdybych…., to všechno je otázka neskutečné osobní vůle porvat se s tím hnusným, ale zároveň nádherným kopcem a dokázat si sám sobě a potažmo i ostatním podobně postiženým šílencům kolem, že to opravdu zvládnete a nepoděláte se z toho. Výsledkem je pak fantasticky neuvěřitelně hřejivý zážitek tam nahoře, umocněný podivuhodným rozhledem do okolní přírodní scenérie, pokaždé jiné a vždy úžasně zajímavé. Tedy samozřejmě, až se tam nahoře, někde mezi nebem a zemí, zdrcháte z toho, co jste se svým tělem právě provedli, pokud se fakt dokážete srovnat a nemusí vás svážet horská služba.

Na vrcholu najednou zjistíte, že jsme si všichni rovni. Tam mezi námi nejsou majetní ani chudí. Tady jsme všichni bohatí duchem i zážitky, naplnění pokorou k přírodě a úctou ke všem, co to, stejně jak my, dokázali. Nic nám nikomu nevadí, že někteří se dostali do cíle i třeba o nějakou tu hodinu dříve.





Také nás ti nejlepší při návratu dolů nezapomenou povzbudit a přesvědčit o tom, že už je to jen kousek a že na to máte. I když si někdy myslíte, že už jste právě vkročili do říše mrtvých. A snad jen jakousi souhrou náhod a okolností se ještě pohybujete, v prapodivném soumraku vědomí na tomto světě a někteří možná už i v bezvědomí, nějakou vám nepochopitelnou silou, pořád nahoru. Tam, kde jaksi cítíte, či spíš doufáte, že může nastat ten konec toho strašného a přece tak nádherného utrpení.

To všechno a mnoho dalších ohromně tvrdých zážitků přinášejí běhy do vrchů a proto bych vám rád přiblížil i některé z těch, co vás možná stále více deprimují svými nadlidskými schopnostmi a možnostmi a přesto zůstávají vašimi kamarády a přáteli někdy i na celý život. A tak si teď říkám, proč jen ty?

Nebudu se proto snažit vybírat jen elitní současné i bývalé borce, ale zabrousím i mezi veterány a také mezi naprosto běžné a obyčejné hrdiny, co se odváží vzdorovat přírodě a vyrazí ten prokletý kopec vyběhnout. Tedy mezi vás, co třeba nikdy nebudete okupovat stupně vítězů, ale pro mě i pro ostatní a určitě hlavně sami pro sebe, jste také vítězi. Nad sebou. Přírodou. Vlastní pohodlností a také bolestí, která nás provází celým životem a jíž se i tímto bojem se sebou, občas téměř s nadlidsky tvrdou vůlí, pokoušíte překonat.





Věřím, že se vám to nebude zdát až tak špatným nápadem. Třeba to bude i pro řadu z vás zajímavé. Proto mě, prosím, hned nezatracujte a také neposílejte někam, pokud se vás odvážím oslovit s žádostí o pár informací o vás a vašem osudovém spojení s vrchařskými závody.

Zdeněk Smutný

Článek byl publikován 04.09.2009, 11:09:49