Firma ISCAREX s.r.o.ISCAREX pohárTermínovka 2024KraličákCestování s Honzou
Hlavní strana
Podporují nás
ISCAREX, s.r.o.ISCARPardubický krajČeský běhBackground

Jak jsme krosili v Bělé

Po 4 hodinách jízdy autem jsme dorazili do Českého lesa k řece Radbuze. Krosový šampionát se běhal v okolí meandrů této řeky na loukách, které byly suché, ale měkké. Tratě neměly téměř žádné převýšení až na dva krátké strmé seběhy a výběhy. Mohlo se i zdát, že budou snadné. Nebyly. Právě velká měkkost povrchu a nerovný terén pod nohami vysávaly ze závodníků energii. K tomu se přidal i svěží vítr a vysoká teplota na slunci. Byl to přesně kros takový, jaký má být. Žádný úprk po cestách ale tvrdá práce v těžkém terénu.

Muži vytrvalci:
Naše šance na umístění jsem odhadnul dobře. U Michala jsem tipoval 14. místo. Skončil 15. Je to dobrý výsledek. Musíme vzít v úvahu, že před Michalem jsou většinou běžci, kteří běhají (jak se říká) na plný úvazek. Michal má teď trochu jiné priority. Příjemně překvapil Filip. Můj tip na 12. místo mi zkazil výborným závěrem, kdy se posunul až na konečné 9. místo. Celý závod běžel ve skupině, rovnoměrně, zkušeně. Bojoval. Trať mu seděla, umí běhat v těžkém terénu. Velká gratulace.

Vítěz vytrvalců Milan Kocourek si počínal zcela suverénně. Jemu tyto měkké povrchy svědčí. Celý závod jej honila skupina pronásledovatelů s tak dobrými běžci, jako je Lukáš Kourek nebo Jakub Holuša. Střídali se, zkoušeli se na Milana dotáhnout. Marně. Milan si běžel, co potřeboval a měl závod plně pod kontrolou.

Ženy:
Suverénně běžela i Lucie Sekanová. Doslova uštvala dvě největší soupeřky Sekyrovou a Peckovou. Ty běžely první kolo s ní, ale nakonec závod nedokončily. Adéla nastoupila na start bohužel již se začínající nemocí a na výkonu se to projevilo. Vypadalo to, že odstoupí také, na trati několikrát hlesla a končím!. Nakonec doběhla na 15. místě. Myslím, že by jinak běžela o 2 minuty lépe a to 12. tipované místo by s přehledem dala.

Dorostenky:
Věřil jsem v bronz a tady to vyšlo dokonale. Dorostenky taktizovaly, žádná z nich nechtěla táhnout skupinu proti silnému větru, zdálo se, že běží zadrženě. V půlce závodu byla vpředu ještě šestičlenná skupina holek. Pořád jsem se bál, kdy už Míša odpadne. Poslední měsíc téměř neběhala. Je obdivuhodné, s jakým odhodláním šla do závodu při vědomí, že na něj není vůbec připravená. Za těchto okolností je bronzová medaile krásným oceněním za vůli a bojovnost.

A jak to viděli naši závodníci?

Michal:
První kolo špatné, pak se to zlepšilo. Trať byla mnohem těžší, než se na první pohled zdálo. Dokázal jsem si, že ještě nepatřím do starého železa. Doufám, že příští MČR bude někde blíž. To už je 3. mistrovství za poslední léta v Německu. A na další otázky odpovídám, až se vzbudím prohlásil Michal v autě a ihned usnul.




Filip:
Na mapě (orienťák se nezapře, pozn. autora) to vypadalo lehčí, jen jedna vrstevnice. Myslel jsem si, že to bude rovina. Běželo se mi dobře, snažil jsem se držet tempo, bylo o co bojovat až do konce. Vadilo mi umístění závodu. Zase jižní Čechy. Potěšila mne Míšina medaile.




Adéla:
Neběželo se mi vůbec dobře. Už koncem týdne jsem cítila, že budu nemocná, bolelo mě v krku. S výsledkem spokojená nejsem, určitě mám na to běžet mnohem lépe.




Míša:
První kolo dlouhé 500m dobrý, naopak poslední velké dvoukilometrové kolo děs. Neměla jsem natrénováno, tak to hodně bolelo. Medaile mě potěšila a taky krásná kytka na stupních.




Aleš Stránský

Článek byl publikován 01.04.2014, 07:37:35