Bombaáááá, Míša s Adélkou jedou na ME v běhu do vrchu

Na 11. a pravděpodobně posledním ročníku Běhu z Ostravice na Lysou Horu se rozdělovaly nominace na ME, které se uskuteční 4. 7. na Portugalském ostrově Madeira. V kategorii juniorek, na zkrácené trati pravděpodobně nikdo nepochyboval o tom, že by si Míša nominaci nepohlídala. Opět prokázala vynikající výkonnost a porazila své soupeřky s přehledem.

Muži i ženy měli stejnou trať dlouhou 10,2 km s převýšením 1015 m. Pořadatelé trať již několikrát prodloužili a ztížili. Jedná se nyní o nejtěžší trať, která se u nás při bězích do vrchu dá běžet. Pro ženy je trať dokonce obtížnější, než se běhá při šampionátech. Ne všechny kandidátky na nominační místa se s touto těžkou tratí dokázaly vyrovnat. Tato trať nic neodpouští - přepálený začátek nebo špatné načasování formy znamená vždy trápení v konci a neúspěch. Nic z toho naštěstí nepotkalo nikoho z našeho týmu. O velké překvapení se postarala Adélka, která doběhla v ženách na 3. místě! Minutu za Táňou Metelkovou a 13 vteřin za Monikou Preibischovou.


V mužích se vítězství Vítka Pavlišty očekávalo. S tratí si poradil velmi elegantně a bez nějaké krize. Na dalších místech to bylo již otevřené a mohl se prosadit kdokoliv. O smůle Ondry Fejfara již bylo napsáno v jiných článcích.





Jako křoví našich dívčích hvězd se závodu zúčastnil i Jindra s Martinem v kategorii M40 a Aleš v kategorii M50. No zase takové křoví to nebylo, protože Jindra i Aleš zvítězili ve svých kategoriích.





A co na to aktéři závodu:





Aleš - rozběhli jsme to s Martinem pomaleji, známe trať a víme, jak se přepálený začátek může vymstít. První sjezdovku jsem raději skoro celou vyšel. Martin se snažil běžet, ale nahoře jsem byl stále za ním. Jindra byl už daleko před námi. Další pasáž je celkem v pohodě a dá se běžet. Martin mi začal utíkat na posledních dvou kilometrech. Docházely mně síly. Po kamenitém seběhu už pod vrcholem následovala druhá sjezdovka. Tady jsem naopak běžet chtěl, ale nohy to už nedaly. Byla mlha, několikrát jsem přešel do chůze, vnímal jsem pouze kameny pod nohama a sledoval běžící čas. Ten byl už výrazně přes hodinu. Najednou se za mnou z mlhy vynořil Ondra Fejfar a hned zase zmizel přede mnou, jako by sprintoval do cíle. Nejdřív jsem si myslel, že jsem si musel trať někde zkrátit a že jsem v čele závodu, ale to se mi nezdálo možné. Druhá myšlenka byla - to jsou halucinace z únavy, zpomal nebo se do cíle nedostaneš. Naštěstí cíl se vzápětí objevil a chmurné myšlenky byly tytam. Byl jsem v cíli, nic si nezkrátil, halucinace to nebyly a bloudičem byl bohužel Ondra.





Míša - Závod jsem chtěla rozběhnout rozumně. Protože jsem tuto trať běžela poprvé, nevěděla jsem, co mě čeká. První kilometr jsem běžela společně s Carmen, ale ona pak nastolené tempo nevydržela a já pomalu získávala náskok. V husté mlze jsem se trochu bála, jestli neběžím špatně, ale když jsem doběhla pod závěrečnou sjezdovku, věděla jsem, že do cíle už je to jen kousek.





Adéla - Začala jsem opatrně a první půlku jsem si běžela své tempo. Vůbec jsem nepočítala s tím, že bych se mohla kvalifikovat. Poslední Lysou jsem si chtěla užít a prostě běžet na to, na co mám. Asi 3 km před cílem mi jeden z pořadatelů nahlásil, že běžím na pátém místě, což mě nakoplo a začala jsem makat ještě víc. Poslední dva kilometry rozhodly a já se dostala dokonce i na druhé místo. V závěru na sjezdovce mě ale Monika Preibischová zase předběhla a já už byla ráda, že jsem došla do cíle. Mám velkou radost, že se ta tréninková dřina takhle proměnila :)


foto Lenka Topinková a sk-zafar-frenstat


Výsledky závodu

Článek byl publikován 25.05.2015, 12:18:13