Firma ISCAREX s.r.o.ISCAREX pohárTermínovka 2024KraličákCestování s Honzou
Hlavní strana
Podporují nás
ISCAREX, s.r.o.ISCARPardubický krajČeský běhBackground

Skvělé výkony a medailové žně českých reprezentantů na ME Arcu.

Arco nás přivítalo typickým italským letním počasím, azzuro, teploty mírně nad třicítkou a klimatizace v hotelu jela naplno. Trať byla dost specifická, většinou tvrdý povrch, beton, dlažba a velké množství schodů. Pouze na nejdelším okruhu v zadní části byl horský chodník s množstvím kamenů. Kombinace velkého tepla a specifické trati v nás vzbuzovaly obavy, zda uspějeme a potvrdíme dobré postavení českých vrchařů v evropské konkurenci. Problematická byla také volba obuvi. Silniční nebo krosové? To bylo těžké rozhodování.

Hned prvním startem juniorek obavy zůstaly tytam a začala skvělá jízda českých vrchařů, která počtem medailí je nejlepším výsledkem v historii evropských šampionátů.

Míša šla do závodu juniorek s odhodláním, že splní očekávání celé výpravy získat na šampionátu alespoň jednu medaili. Předpokládali jsme vyrovnaný boj. Po prvním kilometru stoupání však nebylo co řešit. Míša se soupeřkám neustále vzdalovala. Všechny těžké pasáže vyběhla neuvěřitelně rychle a dolů se řítila téměř volným pádem, bez náznaku únavy. V cílovém koridoru si už po právu užívala triumf za potlesku diváků. Boj o zbývající dvě medaile se odehrával daleko vzadu. Těžko popsat emoce v cíli. Míšo DĚKUJEME. Byla to zřejmě ta nejlepší motivace pro ostatní a Míša tak nastartovala velké medailové žně. 9. místo Kateřiny Maternové a 23. místo Kateřiny Divišové znamenalo v součtu 33 bodů do týmové soutěže a sadu bronzových medailí pro juniorky.

Po závodě juniorek se počasí v Arcu změnilo. Teplota sice neklesla, ale přišly intenzivní dešťové přeháňky. Znamenalo to běžet s větší opatrností na mnohdy velmi kluzkém povrchu a spoléhat na to, že vás boty v nebezpečných úsecích podrží.

Od juniorů se medaile neočekávaly. Chlapci ale nezklamali, bojovali, 19., 20., a 22. místo tří našich nejlepších juniorů odpovídá jejich možnostem.

Ve velkém lijáku odstartovaly ženy. Pavla jednoznačně splnila úlohu lídra ženského týmu, celý závod měla na dosah medaili a nakonec ji od bronzu dělilo pouhých 7 vteřin. Vynikající výsledek! Skvěle běžely i Lucie Maršánová (8), Adéla (19) i Táňa Metelková (25) a dosáhli na další týmový bronz.

Ani muži se neobešli na trati bez deště, ale možná, že právě déšť jim pomohl k historicky druhé medaili na „Evropě“. Po bronzu v Trentu v roce 2003 vybojovali stříbro za domácími Italy. Kluci měli po zásluze v cíli obrovskou radost. Tak dobré výsledky českých mužů ještě evropský šampionát neviděl. Jan Janů (6), Robert Krupička (10), Ondra Fejfar (13) a Tomáš Lichý (27), o tom jsme si v minulosti mohli nechat jenom zdát.

Jak hodnotili své výkony, trať a průběh závodu někteří z našich reprezentantů můžete číst dále.


Míša

Pro letošní ME byla trať zvolena velmi netradičně. Ale rozhodně to nebylo na škodu. Ve stoupání i klesání jsme absolvovali spoustu schodů, které udělaly trať velmi náročnou. Dokonce jsme probíhali skrze hradní věž. V druhé půlce trať vedla olivovým hájem. Celkově se mi moc líbila. Dobře mi sedla a běželo se mi výborně. Výkony ostatních mě moc potěšily. Celá naše výprava byla velice úspěšná. Moje taktika byla běžet odvážně. Nebát se běžet úvodní část rychle, protože závod měřil jen 4 km. Na začátku jsem se držela na druhém místě a asi jeden kilometr po startu jsem šla do vedení. Běžela jsem si svoje tempo a běželo se mi skvěle. Na konci prvního stoupání už jsem měla náskok, který se mi v druhé polovině závodu ještě podařilo navýšit. Jsem moc spokojená.


Pavla

Do Arca jsem odjížděla s přáním být do desítky. Čtvrté místo je výborný výsledek, i když medaile byla hodně blízko. Běžela jsem na 2. -3. pozici, ale krize zhruba v polovině trati mě připravila o lepší umístění. V posledních metrech jsem ještě bojovala, ale výš už to nešlo. Ostatní holky běžely výborně. Lucce jsem před startem říkala, že má na první desítku, což potvrdila. Trať byla velice náročná, a při obhlídce se mi zdála i nebezpečná. Seběhy po dlažbě a betonové silnici, okořeněné schodištěm v úzké uličce ve mně nevyvolávaly nadšení. Naopak výběhy se mi líbily, hlavně poslední část vedená skalami. Na start jsem nastupovala s velkými obavami. Když se přidal před startem silný déšť, rezignovala jsem. Před očima jsem měla klouzavou dlažbu, kamení, bahno. Pak jsem si ale řekla, že si závod prostě užiju a aspoň díky dešti nebude takové horko.


Adéla

Arco je pro běhání jako stvořené. Rovina v údolí směrem k jezeru Lago di Garda, cyklostezky kolem řeky a nádherné hory kolem. Trať byla podle mě velmi těžká. Technicky mnohem náročnější než kvalifikace na Pekláku. Většina vedla po betonu a dlažbě, po schodech, po hodně schodech. My jsme pak ještě měly v druhém okruhu krásnou trialovou část v olivovém sadu a ve skalách. 20 min před startem začalo lít jako z konve. Seběhy se tak staly ještě smekavější. Musela jsem se hodně soustředit, dolů samá prudká zatáčka, takže jsem ani moc nevnímala diváky okolo trati, kterých bylo opravdu hodně. S výkonem jsem moc spokojená. Na víc po státnicích nebyly síly. Moc děkuju holkám za medaili, byla zasloužená a myslím, že ne poslední.


Honza

S výkonem jsem velice spokojen. V té konkurenci, která se zde sešla je 6. místo velice dobré umístění. Trať byla dost specifická, Italové si ji postavili tak, aby jim seděla. Nejvíc mne zaujaly schody v seběhu. Nebylo to ale nic extrémního. Trať byla rychlá, běhatelná, takže základ úspěchu bylo nepřepálit začátek a zároveň získat dobrou pozici pro úzká místa na trati, kde se nedalo předbíhat. Náš tým byl velice vyrovnaný, všichni podali suprový výkon a odměnou nám byla stříbrná medaile v týmové soutěži.


Ondra

Po prohlídce trati klesla moje nálada na bod mrazu, představoval jsem si to trochu jinak a především dlouhé seběhy po betonu mi nebyly vůbec sympatické. Terénu bylo na naší trati odhadem tak 20%. S těžkým srdcem jsem se rozhodl běžet v silničkách. Naneštěstí začalo hustě pršet a bylo jasné, že to bude v terénních pasážích klouzat. Už dlouho se mi nestalo, že jsem byl před startem takhle nesvůj. Úderem startu ale ze mě vše spadlo a já se natěšený vydal vstříc závodu. Měl jsem cíl držet se od začátku kolem 20 - 25. místa a postupně se pokusit posouvat vpřed. To se mi povedlo a já se postupně propracoval až na pro mě úžasné 13. místo! Navíc ostatní kluci běželi skvěle a my mohli v cíli slavit týmové stříbro. Fantazie! Boty jsem nakonec zvolil asi správné. Ve městě po rovině jsem stahoval jednoho závodníka za druhým. V terénu, především v sebězích, jsem musel být maximálně opatrný a moje inovejty mi zde znatelně chyběly. Při předbíhání Rakušana na úzké pěšině mi podklouzla noha a já se zřítil pod cestu do křoví, neuhnul mi ani o centimetr :-( Naštěstí jsem se okamžitě vyhrabal nahoru a lehce odřený v pohodě pokračoval. Jako vždy panovala mezi vrchaři - závodníky i vedením skvělá atmosféra a já budu na Arco vzpomínat jen v tom nejlepším. Přímo do Arca mě přijela podpořit i moje rodina a několik kamarádů. Moc jim děkuji a jsem rád, že táta a ostatní mohli být u mého zatím největšího běžeckého úspěchu.


Robert

Můj i týmový výsledek předčil mé očekávání! Všichni kluci podali 100% výkon a povedla se mužská týmová medaile po dlouhých 13 letech. Jsem rád, že kluci dorostli do evropské vrchařské špičky a mohl jsem s nimi oslavit na sklonku své běžecké kariery medaili!


Tomáš

Byl to můj první start na ME v seniorské kategorii, takže výsledek v první polovině startovního pole hodnotím vesměs kladně, i když mé vytoužené umístění v první dvacítce nebylo zas tak daleko a trochu mě to teď mrzí. Moc jsem se v závodě nesrovnal s rychlými uklouzanými seběhy, ale s tím nejspíš bojovali všichni. Kluci ukázali, že momentálně patří do evropské špičky a pro mě jsou jejich výkony velkou motivací k dalšímu zlepšení, abych příště nebyl jen do počtu.


Iscarex team


VÝSLEDKY


Článek byl publikován 04.07.2016, 14:15:05